Záběr z posledního zavírání Drábovny (před smrtí Voděradského hospodského). Od té doby hospoda ve Voděradech chátrá a krásná tradice společné akce všech libereckých a jabloneckých lezců (a jejich kamarádů z celého světa) upadá v zapomenutí.

 

Období, ve kterém probíhalo zavírání Drábovny je charakterizováno hledáním horolezcovy identity a zejména snahou o řešení problému, který je možné charakterizovat slovy: "nejhorší ze všeho jsou smíšená manželství". V tomto směru proběhly i četné experimenty, inspirací nám byla m.j. i básnická tvorba generace beatniků. Bohužel se ukázalo, že u většiny lezců tvoří nepřekonatelný problém naše zpropadená sexuální orientace.

PULL MY DAISY (Hoň mi ho)

Pohlaď mi ho,
přikryj mě,
jsem otevřený,
vem si mě
a miluj mě,
jsem nadržený,
Jacku, lásko,
zažeň stíny,
jsem roztoužený
jak hedvábí,
jak sen, jak růže,
mé modlitby
ať slyší kůže.

Vezmi si můj
sen i stín,
mou vroucí krev,
ber mou něhu a
neboj se,
vypij mě, když chceš
Rabuj mi duši,
moc ti to sluší,
když mě obejmeš.
Bud´můj anděl,
rozsviť mě,
dej mi, oč prosím.

Kapky deště,
oči ještě,
ať v prach
se obrátí
můj strach.
Vystup z té káry,
čáry máry,.
o co kráčí,
vždyť to stačí,
mám tě rád
a chci tě hřát.

Vydrancuj všecko,
lízej mi koule,
buď jak děcko,
ať mám boule,
dej mi ho tam,
ale jemně,
neboj se mě,
vykopni vrata,
žádná ztráta,
cuchej mě
a muchlej mě,
cucej mě jak
lizátko.

Vzdychej se mnou,
otevři mě,
lámej kosti,
pokousej mě,
rozhoupej zvony
polechtej mě,
šeptej mé stony
a cumlej
moje bonbóny.
Vem si mě,
ať se mi splní
všechny sny.

Allen Ginsberg, Jack Kerouac, Neal Cassady
1948-1950?
1962