CALANQUES 2001

Letošní jarní rozlejzání jsme provozovali v Calanques od 27.4. Cestou domů jsme se stavili ještě v Ardeche, abychom nemuseli absolvovat zpáteční cestu na jeden zátah. Naše sestava sice nevykonala žádný významný výstup, ale parádně jsme si zalezli na krásných cestách dlouhých od 15 do 120m a ukecali Davida, aby přestoupil k nám do oddílu.

Východisko k nejhezčím stěnám v Morgiou a oblasti Luminy je pořád na svém místě. Horší bylo to, že někdo zdemoloval umyvadlo v nejblližším supermarketu na kraji Marseille i kohoutek před vjezdem do Sormiou, takže s vodou to nebylo úplně jednoduché. Pohodoví Francouzi přelepili důležitý zdroj vody izolepou a nic s tím po celou dobu našeho pobytu neudělali. Pohled na Morgiou ze sektoru Belveder:

Městská policie hlídá o víkendech u závor na začátku silniček do Morgiou i Sormiou a dovnitř pouští jenom místní. Pokud někdo zůstane vně a nechce se mu chodit ke skalám pěšky, může si pěkně zalízt na menších stěnkách kousek za závorou vlevo od silničky do Sormiou. Výhoda je to, že auto ponechané na záchytném porkovišti máte v So - Ne zadarmo hlídané do 19:30. Doporučuje se být před odchodem policajtů zpět, neboť místní obyvatelé turecké a arabské národnosti se rádi prohrábnou vaším horolezeckým bordelem, jestli by se něco z toho nemohlo hodit. Z parkoviště ke stěnám na břehu moře v oblasti Sormiou je to asi 30min. ostré chůze. Za vjezd do Sormiou se platí 20FF (na začátku vesnice je závora), kdežto záchytné parkoviště je zadarmo. Do Morgiou je to kus cesty, vyplatí se počkat do večera až policajti odejdou. Parkování na návsi je zdarma a prázdné auto je tam relativně bezpečné.

Na zpáteční cestě jsme se stavili ve dvou vápencových oblastech v severním Ardeche. Oblast Chabanne u vesnice Lussas se nám docela líbila, i když materiál není zdaleka tak hezký jako v Calanques a stěnky jsou vysoké jenom kolem 15-20m. Příjezd je přes Lavilledieu do Lussasu. Cesta ke skalám je značená šipkami od křížku na kraji Lussasu. Parkuje se v lese, posledních 200m je po prašné cestě.

Poslední den jsme se stavili za Privasem v oblasti Beaumiral, u města Le Pouzin. Za tento počin máme jistě tučné plus u Johna Gilla Qakina, což se nám všem může hodit, až budeme klepat na bránu Qakerského nebe. Vypadá to, že v Ardešicích platí: čím severněji, tím bezvýznamně významněji.