zpět na obsah

Úvod

Vážení přátelé,

dostává se Vám do ruky první samostatné vydání horolezeckého průvodce po skalní oblasti Zbiroh. Naposledy byla oblast zmapována v horolezeckém průvodci "Pískovcové skály v Čechách" - 1. díl, Olympia 1977, který zachycoval stav výstupů do roku 1975. Tehdy byl Zbiroh společně s oblastmi Kalich a Chléviště, které leží na jižním a západním svahu vrchu Sokol uveden jako součást skal na Sokolu, přestože na jeho úbočí neleží. V průvodci bylo popsáno celkem 25 vrcholů a popis výstupů na ně se vešel na pouhé čtyři strany. Od té doby se počet nových cest i nových věží a masivů rozrostl natolik, že si oblast zasloužila vydání samostatného průvodce.

Lokalizace a přístup do oblasti

Jak je vyznačeno obdélníčkem na přístupové mapě, skalní oblast Zbiroh se nalézá mezi osadami Zbirohy a Michovka nad levým břehem Jizery přibližně 5 km severovýchodně od Turnova a 2 km jižně od Malé Skály. V západní části oblasti se na skalnatém ostrohu (452 m n. m.) nalézá zřícenina hradu Zbiroh ze 14. století. Hranici mezi Zbirohem a sousední lezeckou oblastí Kalich tvoří lesní cesta, která začíná u starého pískovcového lomu v osadě Michovka a končí v osadě Zbirohy u vysílače.

Turisticky je oblast přístupná od severu z Malé Skály po modré značce, od jihu z osady Rakousy po zelené značce nebo od východu z obce Besedice též po zelené značce. Turistické značky jsou směrovány k hradu Zbiroh. Přehled značení cest je patrný z mapy rozmístění lezeckých objektů a je též uveden na všech turistických mapách Českého ráje. Sousední oblastí Chléviště prochází červená značka - zlatá stezka Českého ráje.

Obec Malá Skála se nachází na silnici 1. třídy č.10 (E14) mezi Turnovem a Železným Brodem a na státní silnici mezi Jabloncem nad Nisou a Turnovem. Autobusové spojení je zajištěno ze všech těchto směrů.

V Malé Skále a na Michovce proti lomu se nachází autobusová zastávka. Vlakové spojení je možné po trati č. 030 Turnov - Železný Brod s rychlíkovou zastávkou v Malé Skále.

Pokud pojedete autem jsou omezené možnosti parkování na asfaltové ploše u starého lomu na Michovce, místo pro dvě auta je na silnici pod věží Jakubice nebo u vysílače na západním okraji obce Zbiroh. Vzdálenější placené parkoviště je v Besedicích 20 m od odbočky do Louček.

Voda a občerstvení

Pramenů pitné vody není v oblasti mnoho, ale svým rozmístěním jí poměrně dobře pokrývají. V mapce rozmístění lezeckých objektů jsou vyznačeny kolečkem s vlnovkou .

Vydatné prameny výborné vody se nachází u silnice pod věžemi Vratiště a Vratidlo a na rozcestí zelené a modré turistické cesty vedoucí z Malé Skály a Kalicha. Další pramen je vpravo od cesty z Michovky na Zbirohy pod rozhraním louka - les, zhruba ve spádnici věže Brouček.

Malý pramínek, se nachází kousek od vysílače vpravo od cesty do Michovky. Při nedostatku spodní vody bohužel vysychá.

Potraviny je možné nakoupit v Malé Skále.

Nejbližší restaurační zařízení Kalich v Besedicích a, restaurace U České koruny v Loučkách jsou bohužel v době vydání průvodce mimo provoz a jejich další osud nám není znám. Řada vyhlášených restaurací se nachází na Malé Skále. Jmenujme alespoň Statek U Boučků, restaurace Pod Pantheonem, restaurace Ostrov, restaurace Sokolovna, ubytovna Kavka a Hotel Malá Skála. V turistické sezoně je možné navštívit občerstvení v Besedicích a od roku 2020 je otevřeno občerstvení s točeným pivem přímo na Michovce.

Ubytování

Pro náročnější je nejbližší ubytování v rekonstruovaném hotelu na Malé Skále nebo v penzionu Kavka na Malé Skále pod Drábovnou.

Táboření ve stanech je možné od 1. 5. do 30. 9. na břehu Jizery v autokempingu Ostrov na Malé Skále nebo s menším komfortem na povoleném horolezeckém tábořišti na Suchých skalách ve starém pískovcovém lomu asi 200m SV od věže Baba.

První pomoc

V oblasti se bohužel nenachází stanoviště s pomůckami pro první pomoc. Nejbližší zdravotnické zařízeni je až v Turnově. Noste si osobní lékárničku vždy s sebou!

Charakter lezení a způsoby jištění.

Pískovcové věže a masivy v oblasti jsou poměrně nízké, s oblými a málo členitými vrcholy. Výšky údolních stěn nepřekračují zpravidla 20 m.

Tvrdost pískovce je srovnatelná se sousední oblastí Kalich a Chléviště a odpovídá kvalitě tvrdších turonských pískovců. Ze známějších oblastí by bylo možné srovnat tvrdost s materiálem na Drábských světničkách s tím, že na Zbirohu je pískovec jemnozrnější a nemá tvrdou jen povrchovou vrstvu.

Fixní jištění je provedeno klasicky pomocí pískovcových kruhů nebo u některých novějších cest temovanými borháky. Přijištění je možné pomocí uzlů, hodin nebo hrotů. V žádném případě není dovoleno používat vklíněnce, friendy a další umělé pomůcky, které poškozují skálu. Slanění z věží nepřesahuje 20 m a je zajištěno slaňovacími kruhy. Pro snadnější zajištění při dobírání jsou opatřeny fixními kruhy i některé vrcholy masivů.

Vzdálenost mezi objekty není příliš velká. Většinou se jedná o celá seskupení věží.

Věže jsou zasazeny v krásném a nesmírně klidném prostředí, takže lezení ocení převážně ten, kdo si chce odpočinout od provozu na populárních cestách ve frekventovaných lezeckých oblastech. Najdete zde komíny, spáry, lezení na tření, po poličkách i pár děrových cest.

Klasifikace výstupů

Klasifikace obtížnosti cest byla na Zbirohu tradičně poněkud tvrdší s ohledem na nižší výšku věží. Postupem času došlo v oblasti ke stavu, kdy čísla uvedená ve vrcholových knížkách u některých výstupů byla zavádějící až šokující. (Např. cesta Antimony VII, ve skutečnosti VIIIb). Kuriozitou je cesta Švindl na Jakubici I, ve skutečnosti V nejištěno.

V průvodci jsme se pokusili klasifikaci stávajících cest sjednotit do rozšířené pískovcové klasifikace (I-VII, VIIb, VIIc, VIII, VIIIb VIIIc, IX, IXb, IXc, ...), která se v některých oblastech Českého ráje už zažila. Klasifikace většiny těžších cest byla stanovena na základě ankety mezi nepočetnou skupinou znalců Zbirohu a nemůže si klást nárok na neomylnost. Zvláště u velmi krátkých cest se názory znalců Zbirohu rozcházely často až o šest stupňů. Připomínky a názory na klasifikaci výstupů jsou vítány a lze je zasílat na adresu správce oblasti nebo autorům průvodce.

U volně přelezených cest je na prvním místě uvedena obtížnost s použitím stavění a v závorce obtížnost volného přelezení. U výstupů, kde se výrazně liší obtížnost přelezení bez odpočinku u jisticích bodů je navíc uvedena v závorce klasifikace RP přelezu.

Ochrana přírody a pravidla pískovcového lezení

Skály na Zbirohu se nacházejí v CHKO Český ráj a tudíž je nutné se řídit návštěvním řádem této oblasti. Je zde zakázáno volně tábořit a rozdělávat oheň.

Pro provozování horolezecké činnosti platí obecně "Pravidla sportovního lezení na pískovcích České křídové tabule". Při manipulaci s lanem a smyčkami je nutno dbát, aby nedocházelo k obrušování povrchu pískovce. Je zakázáno lést v nevhodné obuvi a používat magnézium. Všechny cesty byly vylezeny bez něj. Pro CHKO Český ráj byla přijata další opatření. Lezení je povoleno od 1. 4. do 31. 10., výjimku mají pouze Suché Skály a Pantheon, kde se smí lézt celoročně vzhledem k vyšší odolnosti pískovce. Z důvodu ochrany hnízdění ptáků může být lezení dále různě regulováno. Informujte se ve svých oddílech. Oficiálně je v období duben, květen, září a říjen zakázáno lezení 72 hodin po dešti a během něho. V měsících červen, červenec a srpen platí zákaz 48 hodin po dešti a během něho. Zákaz se vztahuje i na používání přístupových cest ke skalám. Jelikož je většina věží umístěna mezi stromy je místy vysychání zpomaleno, proto je třeba se řídit i citem.

Prvovýstupy se provádějí zásadně "zdola". Kruh smí být osazen maximálně 30 cm od navrtáváku nebo smyčky. Věříme, že postupným vývojem bude v oblasti vylezeno spousta dalších směrů, a proto bychom rádi upozornili prvovýstupce, aby o svých výstupech nezapomněli informovat správce oblasti.

Způsob zpracování průvodce

Poloha jednotlivých lezeckých objektů, přístup k nim a odkaz na podrobné mapky je vyznačen na mapce rozmístění lezeckých objektů na zadním obalu průvodce. Na mapce je vyznačeno pro orientaci i několik významných lezeckých objektů v sousedních oblastech Kalich a Chléviště. Podrobný horolezcký průvodce "Skály na Sokolu" vydal P. Hejtmánek, 1994.

Detailní mapky nejsou důsledně kresleny v měřítku. Jejich účelem je usnadnit hledání nástupu cesty. Sever je na každé mapce vyznačen symbolem střelky kompasu. Šipky s názvy označují nástupy cest. Zkratky S, J, Z, V a kombinace značí světové strany, N.C. je zkratka pro Normální cestu. Věž je označena plným trojúhelníčkem a lezený masiv nevyplněným trojúhelníčkem. Plné kolečko značí významný strom. Symbol označuje slanění z věže. Vrcholová knížka je v mapce znázorněna plným obdélníčkem .

V popisu je pořadí cest u věží seřazeno od Normální cesty nebo nejstarší cesty ve směru hodinových ručiček, u masivů zleva do prava. Střídaní ve vedení u prvovýstupu je vyznačeno pomlčkou mezi jmény prvovýstupců. Cesta nebo věž označená hvězdičkou značí pěkný výstup nebo pěknou věž. Méně významné věže a masivy jsou vytištěny menším písmem. U masivů je za názvem objektu uvedeno "Masiv".

Pro eventuální reedici průvodce jsou pro nás cenné jakékoliv připomínky ke zpracování průvodce, historické informace, fotografie, vše co může přispět ke zkvalitnění.

Historie

Nejvýznamnější věže v oblasti vylezli pravděpodobně už němečtí lezci před 2. světovou válkou, ale doklady o prvovýstupech se nedochovaly. Nejvýznamějším prvovýstupem z tohoto období je pravděpodobně Normální cesta na Jakubici.

Nejstarším prvovýstupem v oblasti, který je datován, je Východní cesta na Krále z roku 1963.

Veliký rozmach v lezení nastal ke konci šedesátých let, kdy začali oblast navštěvovat především železnobrodští a maloskalští lezci. Jmenujme alespoň významného lezce Slavoše Jiřenu. V sedmdesátých letech začíná oblast také navštěvovat J. Šimek, P. Šlapák, M. Rec. V té době jsou věže opatřovány slaňovacími kruhy a vrcholovými knížkami.

Na začátku osmdesátých let začíná liberecký lezec P. Kollert opisovat zápisy z vrcholových knížek. Vzniká pověstný Petrův sešit s popisy cest a plánky, který po doplnění J. Kadlecem posloužil jako výchozí podklad pro zpracování tohoto průvodce.

V letech 1984, 1985, 1986 nastává určitá renesance lezení na Zbirohu. Zaplňují se klasické směry na věže. L. Kořínek s P. Hybnerem vylezli například nádherné hrany na Helenčinu věž a Sebastiána. J. Koudelka působí v oblasti Vratiště, Vratidla a na Srnčí věži. Známý lezec Z. Petráň z Prahy se realizuje na Poradní věži .

Na přelomu 80 a 90 let se postupně pojmenovávají a slézají převážně menší, věže a věžičky, které dříve zůstávaly bez povšimnutí (Soukromá věž, Hradní věžička, Věžička na hřebeni).

Postupně do oblasti proniká nový trend vytváření cest na masivy. První pojmenovaný a vylezený masiv je masiv Opona, slezený cestou S větrem v zádech už v roce 1987. Další masivy se slézají postupně až po roce 1990. V tomto období vzniká v oblasti každý rok velké množství cest. Pro řadu prvovýstupců se stává jejich tvorba téměř osobní zpovědí a uměleckým dílem, což se odráží v názvech cest a umístění kruhů. V nedalekých restauracích v Loučkách a na Kalichu se často dlouho do noci hovoří o tom jak ta stěna tím kruhem zkrásněla. Do oblasti jezdí další noví lezci jako bratři Výtiskové, J. Maděra, M. Pavlíček, J. Pleticha, D. Jech, J. Beitl, T. Koudelka.

V roce 1993 zavítali na Zbiroh lezci takového formátu jako je P. Slanina, P. Hejtmánek a S. Šilhán. Jim vděčí oblast za řadu krásných a dlouhých výstupů obtížnosti VIIIc až IXb a kompletaci těch nejtěžších směrů. Na druhé straně skupina lezců, kteří si říkají Qvakeři*) komletují, jak je jejich zvykem, cesty v těch nejzapadlejších oblastech jako jsou např. Masivy Běsu nebo Zarostlé masivy.

Chcete-li se něco dozvědět o nehorolezecké historii Maloskalska, můžete navštívit stálou historickou a uměleckou expozici v horních patrech statku U Boučků. O víkendu bývá otevřeno 10 - 18, ve všední dny 11 - 17.

*)Qakeři jsou skupina lezců, kteří se hlásí k odkazu mystické osobnosti Velikého Johna Gilla Qakina. Duch tohoto sibiřského lezce se podle qakerské mytologie vznáší nad oblastí Drábovna u Malé Skály. Na Qakinovu počest jsou každoročně vyhlašovány výstupy roku. Qakerská klasifikace výstupů má tři stupnice - solivou a lámavou (SL), mechovou (M) a bezvýznamě významnou (BV). Nejvýše hodnocené qakerské výstupy dosahují zatím stupňů M4 a SL5. Do dějin Zbirohu se Qakeři zapsali například výstupy Zelená extáze, Roštím nebo norou, Žabí hlína, Humáč, Brutální Nikita, Čistič Viktor, Polykači hlíny a mnohými dalšími.

Geologie

Oblast Maloskalska je geologicky velice zajímavá. Výrazné důkazy geologické činnosti zde zanechala všechna období. Sběratelé hornin a nerostů si zde příjdou na své. Z vyvřelin lze nalézt převážně melafyr, diabas a čedič. Na několika odkrytých místech lze pozorovat zajímavé jevy při styku čediče s pískovcem. Směrem k Železnému Brodu se vyskytují metamorfované horniny - fility, ruly, svororuly, keratofiry, krystalické vápence a další.

Základ pro vznik skalních oblastí Maloskalska daly druhohory, během nichž se usadily pískovce. Období třetihor je obdobím alpinského vrásnění, podpovrchových výlevů čediče a prvního formování vzhledu jmenovaných skalních oblastí. Skály na Zbirohu, Sokolu, Drábovně, v Klokočí pochází z období turonu. Suché skály a Pantheon jsou tvořeny vrstvami staršího cenomanského pískovce, které byly vyzdviženy a postaveny do kolmého směru Lužicko srbským vrásněním. Soudobý vzhled získaly skály ve čtvrtohorách, kdy v dobách ledových a meziledových dochází k intenzívní erozi, zaoblování vrcholů a vzniku voštin. Velký vliv na ráz krajiny měla řeka Jizera, která vymlela mezi oblastmi Zbiroh a Drábovna překrásné údolí.

Závěr

Závěrem bychom chtěli poděkovat správci oblasti Jaroslavu Šimkovi za zapůjčení podkladů o výstupech a všem, kteří spolupracovali při anketě o klasifikaci výstupů. Za technickou pomoc při zpracovávání podkladů pro tiskárnu děkujeme bývalému zbirožskému lezci Martinu Kouklovi.

Rádi bychom popřáli všem příznivcům Zbirohu co největší radost z lezení a mnoho pěkných zážitků a zároveň požádat všechny, aby o oblast pečovali s co největší láskou a pomohli jí udržet neporušenou i pro další generace.

Autoři.